NEKROLOG

Božena Benešová

NEKROLOG
Den plynul za dnem, za rokem rok, a nikdy tě nevítal člověk ni lid, zahořklým poznáním osamělého. A přišel-li někdo, tož druh ne, vždy sok, a přišel-li večer, tož mdloba, ne klid, padala s obzoru olověného. Jak jsi jen unesl plazivý čas? A kterak jsi pochopil na konec, proč bylo třeba poznání zlého? Tvůj bdělý rozum jak žárovka zhas, tvůj mozek utuhl, neživá věc, a tvrdý byl úsměv odchodu tvého. 285