DŮVĚRNÝ DOPIS

DŮVĚRNÝ DOPIS
Ty jsi se ptal, jak minul těžký spor a stesk, když rozeklal můj život nečekaný blesk? Vždyť neminul, mi stále srdce rozrývá vztek půl, žal půl, jak jedna bolest jízlivá. Šel poutník, šel, však od domova na sta mil on zapomněl, kam pokoj hledat šel a cíl. A s nocí svit dál střídá se jak na posměch – jak zlý tu klid, oč horší ještě marný spěch! Vzal mnich, vzal kříž a pobožně sňal zlatohlav, však neví již, proč nosí žíněný teď háv. 299 Svět pro něj ztich, však modlit se již nemá zač – jak zlý tu smích, oč horší ještě marný pláč! A ty ses ptal, jak minul těžký spor a stesk, když rozeklal můj život nenadálý blesk? 300