KAŠTANOVÁ ALEJ V ZÁŘIJOVÉM POLEDNI

Božena Benešová

KAŠTANOVÁ ALEJ V ZÁŘIJOVÉM POLEDNI
Zlou nocí listí prošedne, schoulí se, zplihne, zrezaví a bojí, že tak šeredné sotva kdy slunce pozdraví. Mha padá. S výše průhledné zář rzi i šedi roztaví – a velkým jasem poledne plá noci temné bezpráví. Tu všechno hoře z minula, žal, ponížení, příkoří má hlubší význam nový. Až zbožně duše stanula, a podzim tiše hovoří k ní bratrskými slovy. 319