JINOCH

Božena Benešová

JINOCH
Na příliš krvavých ústech, zduřelých k polibku světa, s bolestnou rýhou čekání – ó zbytečného! – přec smích, ke vzdoru uchystán, k pošklebku, ke vtipu, pohoršení, laskání, jásotu štítem – vždy smích. V očích napětí a ztracená jistota dětství, vědomí síly i křivdy, když příliš nedočkavým nervům zatuchlá kantořina života povídá: trp! se vznítí často, jak sírový plamen by šlehl z temných dvou chrp. Na hlavě oddané vlasy hustěji leží než pardálí srst, myšlení zvolna do tvrda čelo již klene, má nohy, jež po svém již vykročit chtějí, má srdce, které chce růst, – a pušku má na rameně. 335

Kniha Verše (in Dílo Boženy Benešové, svazek 1) (1938)
Autor Božena Benešová