CESTA

Božena Benešová

CESTA
Voják se rozloučil a již se neohlédl. Vlak ostře hvizd. Nad mlhou chundelatých, krotkých Alp, nad vyšplhlými jejich dědinami, nad zahrádkami, v nichž se nehnul list, vycházel měsíc, stoupal, zčervenal jak živé hlavy skalp. Pod ním spí bílá noc jak vánoční a vánoční je horských samot mír. Teď vyjdou ze salaší pastýři a mladé matky vyjdou ze srubů klanět se Ježíšku. Však pozdě k ránu na hranicích Čech kupí se mračen tíha žlutavá, z ní narýsován lemem krvavým ční nízký holý vršek: Golgatha. 337

Kniha Verše (in Dílo Boženy Benešové, svazek 1) (1938)
Autor Božena Benešová