PŘEDJARNÍ PÍSEŇ

Božena Benešová

PŘEDJARNÍ PÍSEŇ
Ze ztrát a vin a svárů ve svatvečerní půst, mé srdce, cítíš k jaru zas prvosenky růst? Jich běli holubičí, ať nezří oko ničí, než z krvavých ran vzklíčí za velkonočních dní. Noc nejhlubší ať leží, či hebký jitřní nach, ty hlídkou buď, jež střeží i větrů jarní tah, než může v slunci koupat se vůně nových poupat a svatým dýmem stoupat z oběti smíření. 353