DOMOV

Božena Benešová

DOMOV
Sama dnes stojím na pahorku světlém, na chlumu s hájkem a kříži a dálkou a vzpomínek moře mi zalévá májový obzor. Jen oči mé zůstaly volné, mé oči vidoucí dovnitř i na svět pohledem jedním, mé oči, které se nedají zalít vzpomínek mořem. Jak klidné, jak pokojné, tiché jsou jeho teď vlny! Čas, mocnější zlatého oleje, jim vzdouti se nedá a májový svátek je tiší. Však hvězdy, kterých jsem neznala tenkrát, jak znát jich nemůže žádný dne horkého dychtivý pohled, svítí teď na ně a lámou neznámé světlo až v hlubinách chladných a němých. 425

Kniha Verše (in Dílo Boženy Benešové, svazek 1) (1938)
Autor Božena Benešová