Vyznání mé víry.

František Hajniš

si jiných smutné písně Pouhé vylévají tísně! si chválí měsíc bledý, Srdce puklé, smutek šedý; si hořké slze roní, Umíráčkem stále zvoní; Vlasy si bolem rvou: Mne ke smutku nesvedou. Kdo se žalu nepoddá, Smutku zmužně odolá; i hořké chvíle zkusí, Přiznati se předce musí: Že v tom milém božím světě, Přemnohá též radost květe; A že hříchem hlavním jesti: Stále bol na odiv nesti. Moje radost, můj je ples, Jako včera tak i dnes, Vidět stále vůkol sebe Jasné tváře, modré nebe; Když i trochu hrom burácí, Srdce tu hned nekrvácí; Neb překrásnou pravdu cítí, Slunko zase že zasvítí, A že více dnů je příznivých, Nežli pošmourných a bouřlivých. Pročež rozervancům zkázu Slovy, skutky věčně kážu; A kdo se mi nepodrobí, Svému štěstí kope hroby, je žebrák nebo pán, Budiž věčně litován. Pročež vzhůru, bratří milí! Vztyčme prápor veselosti! Hleďme bystře každou chvíli, Smutek se neuhostí! Vzhůru též, Vy sestry drahé, Jemných plesů věnce viňte! Žití Vaše budiž blahé, Dnové Vám překrásně plyňte! Trampotám se vyhybejte, Žalostem se nepoddejte! Proti smutku veďme boj Proti nám! kdo není s námi! Hle, již proudí plesů zdroj; Štědrý Tvůrce požehná mi. Ejhle! toť z slabé lyry Upřímné vyznání víry.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

724. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Má kde vlast? (Jan z Hvězdy)
  2. Ta jedna slza Tvá. (Ervín Špindler)
  3. Co platno jest, by sepsán byl svět celý, ( H. Uden)
  4. 363. Co je vertký měsíc u oblohy, (Jan Kollár)
  5. I. I u mé hrudi píseň zní, (Alexandr Balcárek)
  6. Stance. (Adolf Heyduk)
  7. 1. Ideálů Říše. (František Palacký)
  8. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  9. Jest jaro. (Eliška Krásnohorská)
  10. Když mně byla zaslíbena. (Josef Wenzig)