Zvyk – náš tyran.

František Hajniš

a moji kamadi(Na) Chodili jsme vždycky di(Na) Ve čtvrtek a v neli(Na) Ku slemu anli(Na) A že tam čisto nebylo(Na) Nám se prá bilo(Na) Podlaha byla plna špíny(Na) Po stěnách visely pavučiny(Na) Oknem sem tam polepeným(Na) Sotva se slunce prodralo(Na) Nám však předce s pivem křtěným(Na) Rozmlou chutnalo(Na) Teď hospodský Bůh mu odpusť hříchy(Na) Buď z hlouposti nebo z pýchy(Na) Anla sleho zapudil(Na) Zlaho z něho si utvořil(Na) Světnici dal vylit(Na) A podlahu vyčistit(Na) Okna no prorazit(Na) A čis sklo v ně zasadit(Na) Tak že zrovna z ulice(Na) Vidět je do světnice(Na) A kdo trochu bystře hle(Na) Pozná z venku kdo tam se(Na) Sa ďas tu novotu mu zpískal(Na) Kteroužto si pouhou ztrátu získal(Na) Neb kdo trochu na poctivost drží(Na) Žádnou chválu so neutrží(Na) Když nádheru podporuje(Na) A zlaho anla navštěvuje(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 3
Celkem veršů: 30
Neurčeno: 30 (100 %)