MEDITACE LETNÍHO JITRA.

Václav Hlaváček

Je letní jitro, svěží, usměvavé, jež nelže, nerozteskní, neomámí. Krůpěje rosy svítí dosud v trávě, a lehké mlhy leží nad horami. Kol sebe zřím jen luka, pole, zemi, jež jako touha k horám v dáli běží. Mám radost z čehosi; tak lehce je mi, tak vesel jsem a zdráv a svěží. A všechno kolem letním jitrem voní, ornice, pole, cesta, lesy, hlína – jak tenkráte... To bylo dávno, loni – již nikdo na to nevzpomíná. A slunce vychází a touha schvátí, když obláčky zřím bílé kamsi plouti, tak do dálky, jíž slunce leskem zlatí, se rozběhnouti...

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

352. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JARNÍ PÍSEŇ. (Josef Václav Sládek)
  2. Dívka k zapadajícímu slunci. (Václav Jaromír Picek)
  3. 4. Bělounká, vábivá, (Vojtěch Pakosta)
  4. Z violek. (Irma Geisslová)
  5. POD LESINOU. (Josef Václav Sládek)
  6. V květinách. (Adolf Heyduk)
  7. Bujným žitem cesta k lesu, (Adolf Heyduk)
  8. III. Jdu parkem. (Adolf Heyduk)
  9. Růžové poupátko. (Bohuslav Čermák)
  10. Tři světýlka. (František Ladislav Čelakovský)