JARNÍ PÍSEŇ.

Josef Václav Sládek

Tak mile jarní slunko dnes v kraj usmálo se z podnebes! a jeho září zlacené se třpytí luhy zrosené. A nad polemi veselo těch skřivánků se rozpělo, že, jak to zvučí v nebesa, i ve mně srdce zaplesá. Co květu každém na proutku, co na lukách je kohoutků, a kukaček a pomněnek, – a v hlavě mé co myšlenek! Neb je mi to jak v pohádce, jak zelená se v zahrádce mé myrty každý lísteček na svatební můj věneček.

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

37. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dívka k zapadajícímu slunci. (Václav Jaromír Picek)
  2. V květinách. (Adolf Heyduk)
  3. MEDITACE LETNÍHO JITRA. (Václav Hlaváček)
  4. U hnízda. (Emanuel Miřiovský)
  5. JARO. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Z violek. (Irma Geisslová)
  7. III. Jdu parkem. (Adolf Heyduk)
  8. Změna. (Josef Jaroslav Langer)
  9. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  10. VIII.   LÁSKA. (Richard Weiner)