Bílá oblaka.

Anna Simerská

Bílá oblaka.
Letí obláčky, vysoko letí, v dálce se tratí, vzdušné jak vidiny bělounkých par. Hledím v těch mráčků průsvitný závoj, který mi halí obzorů širých dalekou pláň. Co as se skrývá za bílou mlhou, co oku cloní prchavé stvůry oblačných sfér? Nevím. – Však tuším chvíti se mlhou,mlhou andělů světlých bělostnou peruť nebeských krás. Či snad to dětské hlavičky světlé hledí k nám bílých oblaků clonou s nebeských bran? – Obojí asi. Andělů bílých i dětí úsměv mísí se jistě s obláčků hrou.

Kniha Básně (1906)
Autor Anna Simerská