Mé všecko.

Anna Simerská

Já nemám skvostné paláce, korunu třpytnou na skráni; mám jenom modro blankytu a hrstku fial ve dlani. Mně neznámý je vášně žár, mé duše klid on netrudí; – mám jenom v hrdle písně zvuk a rudou růži na hrudi. Já nemám zlatých šperků řad, tak chladnou nechci okrasu; – mám jenom úsměv na retu a bílý jasmín ve vlasu. Já nemám matný perel třpyt, ni jasnou záři smaragdů, – mám jenom drobných slzí proud a konvalinky na ňadru. Já nemám touhy oblačné, svých snů se dávno vzdala jsem; mám jenom lásku ku práci, a modrý šeřík za pasem. Já nemám dlouhý přátel řad, samota nic mne nemučí, vždyť za všecko mám děti své a plno květů v náručí.

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

224. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ukolébavka. (Otakar Mokrý)
  2. Novému jaru. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Tajemná duše. (Emanuel z Čenkova)
  4. Horské perly. (Růžena Jesenská)
  5. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  6. None (Jaroslav Vrchlický)
  7. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  8. Červánky. (Alfons Breska)
  9. LÍPA (Antonín Macek)
  10. POD KEŘEM MODRÉHO BEZU. (Ladislav Arietto)