Chrysanthémy.

Anna Simerská

Bílé chrysanthémy, chladem obetkané, z vás vždy v moji duši záchvěv smutku vane. Bílé chrysanthémy – ženy osamělé, kterým osud v cestu chlad a mráz jen stele. Jdete životem tak opuštěny, samy, a přec tolik krásných duší mezi vámi. Každá z vás snad prahla ve života jaře být života středem, zřít kol drahé tváře. Teď jen touha zbyla v upomínek sen, žitím jdete samy, dány bouřím v plen. Osamělé ženy, zřím vám na skráni plát vždy bílých květů teskné usmání. Pod závojem smutku moje duše tuší, co uvadlých květů ve vaší je duši.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

23. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. Všichni-li mne opustili... (Beneš Grünwald)
  3. XIII. Co hledal jsem, to není v srdci tvém, (Antonín Macek)
  4. Jívy. (Alois Škampa)
  5. Útěcha. (Julius Alois Koráb)
  6. Podzim. (Boleslav L. Černý)
  7. SLOKY. (František Kvapil)
  8. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. NOC ALFREDA DE MUSSET (Viktor Dyk)
  10. SLUNEČNÝ DEN V JESENI. (Antonín Klášterský)