SLOKY.

František Kvapil

Proč upíráš své oči na mne, snů mladých lživý přelude! Tvé sliby, touhy byly klamné, v nich srdce stesku nezbude. Na výše hor jsi vedl duši, křišťálů skvoucích kde plál svit, leč život hned vše kouzla ruší, v nich nelze štěstí zachytit. Tam, Hesperus kde bledým leskem večerní stíny rozjasnil, jdi, duše, se svým bolným steskem – tam tiš – jen tam svůj najdeš cíl!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

612. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zlomena křídla... (Rudolf Richard Hofmeister)
  2. 37. Vy, sladké oči zamčené, (Josef Kuchař)
  3. PANTOUM. (Jaroslav Vrchlický)
  4. None (Karel Babánek)
  5. Spi, oh jen spi! jeť lépe tam, (Irma Geisslová)
  6. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. Byl šťasten jsem... (Adolf Heyduk)
  8. PRO ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)
  9. NOCTURNO. (Antonín Klášterský)
  10. Podzimní nápěv. (Ludvík Lošťák)