Podzimní nápěv.

Ludvík Lošťák

Vichřice sténá, vichřice želí, vichřice hučí, blankyt je stmělý... Srdce mé burácí, oko se svírá, duše má bolestí ve víru zmírá. Ňádrem to zachvívá, duší děs kříží, – život můj vichřice s bouří jen tíží. Vichřice sténá, vichřice želí, vichřice hučí, blankyt je stmělý... V bouři a vichřici život můj zkvetl, blesk se mi kol čela laurem vždy pletl. Z bouře a vichřice cíle mé pučí, a moje nápěvy s vichorem hučí. Vichřice sténá, vichřice želí, vichřice hučí, blankyt je stmělý... V bouři a vichřici sny mé mi kvetou, zda-li je vichřice také v hrob smetou? Či zda as po víru mír najde sladký? Či v bouři skončí-li život můj vrátký? Vichřice sténá, vichřice želí, vichřice hučí, blankyt je stmělý...

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

164. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V NEMOCNICI. (Louis Křikava)
  2. Zlomena křídla... (Rudolf Richard Hofmeister)
  3. Churavím. (Jan Červenka)
  4. PO DUŠIČKÁCH. (Josef Václav Sládek)
  5. NÁLADA. (Karel Hugo Hilar)
  6. 37. Vy, sladké oči zamčené, (Josef Kuchař)
  7. SLOKY. (František Kvapil)
  8. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. None (Karel Babánek)
  10. MELANCHOLIK. (Otakar Auředníček)