U střevíce.

František Hajniš

Jeden má dost velký krám, Druhému však sotva stačí; Nejlépe ví každý sám, Kde ho střevíc tlačí. Střevíček však ohebnější, Jaký zde nám v oči bije, V umění svém nejchytřejší Švec nám nikdy neušije. Kdyby vedlo namlouvání K takovému střevíci, Podal bych já bez váhání K manželství svou pravici. Přestaly by kuří oka, Přestalo by utlačení; Prospíval bych rok do roka V kapitálu shromáždění; Pilně bych jej pěstoval, Přištipkoval, podešíval; Kde bych chyby znamenal, Chytře bych je pozakrýval. K čemu však to pouhé přání? Nedočkám se vyplnění; Kdo odsouzen k potlačení, Osudu se darmo brání, Marné jeho namáhání. Protož jenom obouvejme Střevíce a boty; Když nás tlačí, nereptejme, Trampoty a psoty; Dočkejme se hodiny, Která všechněm rovná, U boháče, chudiny, Všecken obuv srovná.

Patří do shluku

švec, krejčí, bota, ušít, krejčík, střevíc, sklenář, šít, řemeslo, poplést

30. báseň z celkových 191

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 70. Jidáš. (Jan Petr Jordan)
  2. Jarní píseň Pražanů. (Augusta Vojtěch Nevšímal)
  3. Móda. (Jaroslav Vrchlický)
  4. 30. Nynější řemeslníci. (František Zdobnický)
  5. Škoda mládí. (Josef Václav Sládek)
  6. Na kněhkupce, kněhnakladatele, a ostatní přátele básníků a spisovatelů. (František Hajniš)
  7. Dlouhé vlasy. (Josef Burgerstein)
  8. Pohádka. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Na básníka Miloráda Kubu. (František Hajniš)
  10. Meditace. (Beneš Grünwald)