NESTOJÍ TO ZA TO!
Můj otec říkal: Nestojí to za to
do dlaní hlavu klást
a mučit se a mást,
že to, čím včera srdce bylo jato
a co se zdálo nad ryzí být zlato,
dnes povaleno, zašlapáno v bláto.
Můj otec říkal – nestojí to za to!
Vždyť jednou vše –
i život celkem vzato –
i ze zklamání sterých všechen bol,
jak obilí, jež po dozrání sžato
kýms zavezeno bylo do stodol,
dá úrodu, jak vůni květný stvol.
Můj otec říkal – nestojí to za to
na lidský nevděk myslet, na nezdar.
Jen ty nes lidem dáldál,
co duši svatosvato,
a nemysli, když dáváš, na svůj dar.
Jen když tvé nitro, věčnou láskou vzňato,
co rozdalo i co mu bylo vzato,
ví najisto,
že vše to stálo za to.