Ráno jako úsměv boží

Marie Calma

Ráno jako úsměv boží Ráno jako úsměv boží
lehlo do údolí. Kraj se vzbudil, věděl: slunce vloží na mé rány náplast zlatou, les se písní rozhlaholí, vůně číši vrchovatou v dlaně země vnoří. A v tu chvíli tichou, svatou, den když vzkříšení své světí, pustí-li se člověk v lesy bez otázek, bez obětí, k Bohu jistě nadejde si. 100

Kniha Rozhovory s Bohem (1930)
Autor Marie Calma