Svět citů mých, hle, je ti otevřen!
Svět citů mých, hle, je ti otevřen!
Jak v oblast rozumu já lačna jdu
ve snaze pochopením přiblížit
se duši tvé a ohněm neprojdu,
když touhy nebude, by ublížit
mně nemohl, tak v oblast citů mých
ty vejdi s vírou! Nechtěj okouzlen
jen být a kradmo se tam krást,
jak touha tvá by nebyla než hřích,
kterého brzy zase pozbaven
bys býti chtěl. Tvůj rozum nechci zmást,
však chci, bys navrátil se vybaven
moudrostí pravou, kterou láska klást
jen umí v citů úl, jak včelek roj
med pilně snášející v sladký plást.
Mne v oblasti tvé chvátí nepokoj,
v mé mír jen panuje. A velký boj,
jejž svádíme, si žádá odpověď,
by rozřešena byla zápletka:
zda Faust to bude, který spasí svět
svým rozumem, či láskou Markétka?
39