Cestičko moje v lese,

Marie Calma

Cestičko moje v lese, Cestičko moje v lese,
 i očima nevidoucíma bych tě poznala. Nikde tolik vůně neskryje se, jež by tichem dýchala. Nikde není tráva tak hustá, nikde tak rychle stopa nezarůstá vtištěna do mechu, nikde není takových chvil čistého oddechu. Kvetou na tobě květy nedotýkané, nepošlapané. Nikde se tak brzy nední, nikde není tolik slunce o poledni. V městě, kde se těžko dýchá, kde se nikdo hřešit neostýchá a netečnost lidská doničí, na tebe vzpomenu-li, jako by se větve hnulyhnuly, zavoní jehličí. Cestičko moje v lese, kterou nikdo nezná, na tobě má touha bezdná zkonejšena ukryje se. 14

Kniha Jarní zpěvy (1929)
Autor Marie Calma