Měsíčná noci,
Měsíčná noci,
já jsem tě nevolala –
jen jsem tě milovala
z daleka, diváka touhou,
jak jsi šla tmavá a žhavá
světelnou prouhou
k úkrytu krásy.
Měsíčná noci,
tys byla ztajena ve mně,
jako jsou ztajeny výkřiky země
v tvém klínu,
jako je ukryta vášeň
v perlivém vínu.
Schoulena do krásy,
chtěla jsem uhádnout,
co pro mne chováš v svém stínu.
Měsíčná noci,
půlnočním zvonem
bilo v tmě srdce mé na poplach,
měla jsem z tebe i ze sebe strach,
byla jsem všecka v tvé moci.
33
S vysoka šel měsíc do kraje,
a já šla za ním.
Zůstane, či si jen pohraje?
Kam chodívá spat krása tvá
v přísvitu ranním?
34