Nechci, abys cítil, že jen žena
Nechci, abys cítil, že jen žena
přišla k tobě dnes v podvečer
nahá v své touze
jak perla, vylovená z tůně vod.
Nechci, abys viděl jen světlý bod
mého rozkvetlého těla.
Jako člověka mne přivítej,
a čím jsem zesmutněla,
rozvesel.
Je tak těžko přivítat lásku
a nezranit ji,
je tak těžko do zlata přiodít ji,
princeznu nečekanou.
Jak mne uvítáš?
Na prvním tvém pohledu, na prvním polaskání
závisí celý život!
Ty jsi jak lovec na čekání
a já srnou, štvanou
v lásky houšť.
Nech mne usednout u dveří
a nezvi mne dříve dál,
teprv až duše uvěří
tobě i zášeří.
Nech mne tam svítit
a čekat na zázrak!
40
Mám horké dlaně
a chci jimi život brát
za srdce,
svou lásku mít ku obraně
a ne si s ní hrát!
41