Sny zaváta je duše moje tak

Marie Calma

Sny zaváta je duše moje tak Sny zaváta je duše moje tak
 jak jabloň plně květy obsypaná; jich krása nespočetná jeden znak však společný má: všecka zadýchaná je touhou po tobě, jež věčně ptát by chtěla se, zda nejen v jaře tom, kdy se zemí i sluncem splývá strom, i pro podzim zda dovedeš mít rád. Let nečítej, ni smutků prchlých řad, když první jaro láska teprv světí; na krásu její mysli, na rozpětí, jak nejlíp dovedeš, tak měj ji rád – a radost, která volně k nebi letíletí, nech v krvi kvést a v slunci touhy zrát. 46

Kniha Sny v sonetech (1927)
Autor Marie Calma