Jdu s tebou teď za odříkání horu

Marie Calma

Jdu s tebou teď za odříkání horu Jdu s tebou teď za odříkání horu
neschůdnou cestou k dálkám neznámým. Kdo poví mně, zda za tebou jít smím, když srdce své jsi zavřel na závoru a dlaň svou pomocně jsi nevztáh ke mně? Své světlo nezřím již, když zrak tvůj temně mně hledí v ústretyústrety, a dlaně pocel je pro mne bez něhy, když jako ocel tnou slova tvá, jež slyším v divém sboru znít v loučení. Vždy budou ve prostoru, když vrátíš se – i pak, když v němém vzdoru hůl poutnickou, své všechny vezmeš touhy a v dálku jako stín, jak přelud pouhý pryč odejdeš za odříkání horu. 53

Kniha Sny v sonetech (1927)
Autor Marie Calma