A vztáhnu-li dlaň k výši, ke hvězdám,

Marie Calma

A vztáhnu-li dlaň k výši, ke hvězdám, A vztáhnu-li dlaň k výši, ke hvězdám,
hned bližší jsou mi. Po člověku však když vztáhnu ji v skutečnu střízlivém, hned vzdálen mi. Tak jenom v tichu svém hovorůhovoru snů svých tiše naslouchám a v kruhu přízraků těch neživém, jež kolem mne se tísní jako mrak – svou volbu mám. A neptám se, kdo jsi, na trůn tě zvedajíc, rty neprosíneprosí, bys zůstal. Sny mé tebe uvězní víc než-li skutečnost a neztěsní mou duši zklamáním. V své moci mám, když skutečnost se zradou rozběsní, svou lásku vynést v snech až ku hvězdám. 59

Kniha Sny v sonetech (1927)
Autor Marie Calma