HLAS DEŠTĚ

Marie Calma

HLAS DEŠTĚ
Nad lesem šero splývá v žluť s mraků ebenem a vítr češe potok stříbrným hřebenem. Lem cesty úpal zažeh’, jenž z poledne tu zbyl, ke kupkám sena na břeh stín skal se přitulil. Z pastvy jdou bílá stáda soumrakem aleje a vítr v náspu záda snes’ první krůpěje. Co žárem svázán neřek’ svým stromům listí hlas, teď krůpějemi deště do korun vítr střás’. 115

Kniha Nad strží (1944)
Autor Marie Calma