Žít s drahým člověkem vždy neznamená
Žít s drahým člověkem vždy neznamená
mít stejnou střechu nad hlavou,
svit jedné lampy nad stolem
a slibů zástavou
spojené ruce.
Vždy symbolem
pevného svazku pouto nebývá,
spíš říci lze, že lásky ubývá,
kde pouto poutem je.
Žít s drahým člověkem lze na dálku,
vědět, že je, že někdy vzpomene,
a prostorem nám pošle pozdrav svůj
a myšlenku jak lesa šumění,
jež praví poutníku:
zde tiše stůj
a z čistého se napij pramene.
A zas jdi dál, hvězd třpyty nad hlavou
jak drahých očí lesk a úsměv úst
ve všem, co v kráse vidíš kolem růstrůst,
když bouří hřmí, neb tichem zdraví les.
A v samotu když káže osud jít,
do snů svých můžeš lásku přitulit
a radost cítit na dně srdce kdes.
45