VZDÁLENÁ MILÁ

Marie Calma

VZDÁLENÁ MILÁ
Plyne po řece, plyne bílý nebes pruh... Jak vlajka na loďce kyne, proudící modře druh, tříšť ta bílá. Břeh řeku objímá, silný, kamenný, svými rameny. A já? Jaká to smutná jsem milá, keř do proudu vstavený. Vlny mne objímají, břeh i stín ke mně daleko mají. A někdy přec, uprostřed proudu toho přijde moje chvíle, rozkvetu bíle. Břeh na mne z dáli se podívá, silný a kamennýkamenný, jak kvetu nad vlnek hrou, a já – keř do proudu vstavený, pošlu mu vůni svou. 93

Kniha Večery (1929)
Autor Marie Calma