NÁSTRAHA.

Václav Hanka

Věčně nám chce, poslyš Milku, hrdá Lenka vzdorovat, prv že všecky zlámeš střely, než prý bude milovat. Nic mé slzy, nic tvá mocnost u ní není k platnosti, darmo krásný věk jí kyne užit lásky sladkosti. Nějakou si chytrý Milku musíš na ni smyslit lest; věčnou musíme sic hanbu skrz to hrdé děvče nést. Víšli co? já tento kvítek dnes jí dám; ty v něm se skrej, až jej za své ňadra vsadí, z ticha šíp jí v srdce vrej.

Patří do shluku

pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus

189. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Šebestián Hněvkovský)
  2. 93. Dívko má! Tys nade všechny krásky, (František Zdobnický)
  3. Na dětinství. (František Dobromysl Trnka)
  4. Volení ženicha. (Šebestián Hněvkovský)
  5. Při mohyle Jana Nejedlého. (Šebestián Hněvkovský)
  6. DÍVKA NEZNÁMÁ. (Václav Hanka)
  7. None (Šebestián Hněvkovský)
  8. Básník a Mílek. (Šebestián Hněvkovský)
  9. 19. Sotvy že se smělší opováží (Jan Kollár)
  10. V. Socha Venuše Medicejské. (Milota Zdirad Polák)