Poděkování.

Marie Calma

Poděkování.
Jak děkovat ti, že o chudobě lásky své dovedl’s promluvit v čas, že’s nevzal vše a lásku mou nezničil v ráz jako květ, který noha v prach zašlápne. Teď opuštěná seděla bych u prašných cest a bolesti víc bych měla, než člověk může snést. A zatím dlím v duchu s tebou v styku nejčistším a vím, že jednou vše ti splatím – lásku tvou i odříkáníodříkání, a jako hvězda na večerní nebe vzpomínky leskem se ti vrátím. 120

Kniha Nekonečnou cestou (1921)
Autor Marie Calma