Žal.

Matěj Havelka

Žal.
Neptejte se, co mne svírá, Proč jsem plesu výhost dal; Srdci, jež bolem umírá, Útěchou jest tichý žal. 4 Zabřesklo mi jednou světlo V duši mou, jak hvězdy jas; Mžikem ale pryč zalétlo, Marně je volá můj hlas. Chřadne srdce, slze linou, Ona nedbá na vzdechy; Smutně mladá léta minou, V žalu hledám útěchy.

Kniha Básně (1873)
Autor Matěj Havelka