Vlastenecká.

Matěj Havelka

Hned jak za outlého věku Matka mne kolíbala A ty sladké zvuky české Mně kochavě vlíbala: Již plápolalo srdce mé pro vlasť; Vždyť cítilo českého zvuku slasť. Když pak jinoch pružnověký Seznal jsem ušlechtilosť Českých panen a jedné jsem Si zakochal spanilosť: Tu plápolalo srdce mé pro vlasť, Vždyť znalo českého polibku slasť. Tebe tedy, vlasti drahá, Budu milovat a ctít, Dokavad mi nepřestane Pod žebrami srdce bít, A poslední mé slovo bude: Vlasť! Vždyť, vlasti milá, ty jsi moje slasť!

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

149. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vlastenkám. (Karel Marie Drahotín Villani)
  2. MOJE VLAST (Božena Němcová)
  3. Krásná zem. (Anna Vlastimila Růžičková)
  4. Naše česká země milá (Marie Čacká)
  5. Českým děvám. (Vojtěch Pakosta)
  6. České omladině. (Emanuel Züngel)
  7. 12. Jakýs ctitel starých časů (Karel Marie Drahotín Villani)
  8. Já jsem Čech! (František Jaromír Rubeš)
  9. Čechoslovan. (Václav Jaromír Picek)
  10. Povzbuzení k zpěvu. (Boleslav Jablonský)