MOJE VLAST

Božena Němcová

Česká zem mě nezrodila, přece je mou drahou vlastí, a Češkou se nazývati je mi chloubou, je mi slastí. Cizí děcko v rájůplné lůno své mě’s přesadila a co vlastní dítě svoje s věrnou láskou vypěstila. Kdož by tebe nemiloval, pečlivá ty, dobrá máti? Jak ti nemám za tvou lásku srdce své i duši vzdáti? Řeč ta krásná, libozvuká jak mi nemá býti milá? Vždyť mě modlit, mluvit, zpívat česky jenom máť učila. Žalost-li mou duši tíží, v řeči té jen bol vylívám; radostí-li srdce skáče, českou píseň si zazpívám. „Miluji tě“ milosladce ze rtů jeho vyplynulo, když mě rámě prvnikráte k sobě vroucně přivinulo. Čechu srdce jsem zadala, vlastence za muže mám, a co statné syny vlasti české děti vychovám. Až se pak i mně přiblíží neuprosné smrti stín, usteleš mi chladné lůžko, česká máti, ve svůj klín.

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

11. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vlastenecká. (Matěj Havelka)
  2. Vlastenkám. (Karel Marie Drahotín Villani)
  3. Vystěhovanec. (Karel Marie Drahotín Villani)
  4. VIII. Jako krajina nebeská (Boleslav Jablonský)
  5. Naše česká země milá (Marie Čacká)
  6. 12. Jakýs ctitel starých časů (Karel Marie Drahotín Villani)
  7. KMET VLASTENEC. (Václav Jaromír Picek)
  8. České omladině. (Emanuel Züngel)
  9. Já jsem Čech! (František Jaromír Rubeš)
  10. Krásná zem. (Anna Vlastimila Růžičková)