Píseň myslivecká.
V hudbu uvedl Fr. Gregora.
Krásnějšího potěšení
V celém světě širokém
Nad to myslivecké není,
Tam je slasť krok za krokem.
Myslivcovi rozkoš květe,
Blaženosť mu věnce plete,
Vešken obor přírody
Jest mu zdrojem lahody.
Jak za jitra růžového
Mladý den se probudí,
Již do pole do širého
Myslivce to ven pudí.
Přisnoubiv si věrnou družku,
Neselhavou, ráznou pušku,
Jonák s barvou zelenou
Vesel kráčí krajinou.
[93]
Ptactva sbor mu pozdrav zpívá
V srdcejemném zázněvu,
Les i háj vítavě kývá
V libostinném úsměvu.
Šepot vánků libě duje,
Zvěř po nivách proskakuje,
On kráčí co tvorstva pán,
Ze všad vděkem obsypán.
Pakli v tajné hvozdu houští
Kroky jeho zamanou,
Kde se dravý krahuj pouští
Na slepičku bezbrannou:
Mžik! již v líci leží družka,
Mžik! již stihla dravce muška.
Ztrestav lup co soudný král,
Kráčí hrdě dál a dál.
A kyžkdyž na hon vyzývaje
Lesní roh se rozléhá,
Plesem zrak myslivci plaje,
Rozkoš krev mu rozžehá.
Zajíc, srnec, daněk, jelen,
Jen se kmitne, již je střelen.
Věru, slavná myslivosť!
Bohatýrská to radosť!
94