Pobídka.

Matěj Havelka

Pobídka.
Shoďme s sebe závoj smutku, Užívejme veselí, KdovíKdo ví, jak kratičkou lhůtku Osud k žití udělí. Kostlivec snad již si brousí Kosu na nás smrtivou, Snad nejbližší mžik zardousí Slasť života blaživou. RůžeRůže, co dnes mile květekvěte, Opadá již zítra snad, Co nevidět do poupěte Dá se červ a mrazu chlad. 125 Sladká rozkoš nemá stání, Jak ozvěna po lese, Ozve se a pryč uhání, Zbrklý mžik ji odnese. Proto, bratří! čile k světu, Honem sáhněm po kvítí. Blažený, kdo v plachém letu Ples za křídlo zachytí.

Kniha Básně (1873)
Autor Matěj Havelka