STADION JAKO CHŮVA
Hajej, hajinkej,
já tě budu kolébati,
proto můžeš sladce spáti,
Pán Bůh ti dá krásný sen,
svobodinko, spinkej jen.
Hajej, hajinkej;
český lvíčku, spinkej, nynej;
ty jsi můj a žádnej jinej;
budeš-li pokojně spát,
dám ti masíčko papat.
Hajej, hajinkej!
Kdybysi chtěl pořád běhat,
mohl bys padnout do tenat:
152
já tě nedám, zlatinký,
ani za svět celinký.
Hajej, hajinkej!
Bude-li se mne Rus ptáti,
šel-li můj lvíček již spáti,
řeknu: Bubáku, jdi dál,
by se tě lvíček nebál.
Hajej, hajinkej!
Až tě moje pohlazení
k mírnějšímu vzbudí bdění,
zlaté vyjde sluníčko –
spinkej, moje hlavičko!
Až se probudíš,
nalejváček pěkný nový
koupí tatínek lvíčkovi,
též mu dá Stadionek
černožlutý obojek.
A teď hajinkej!
Sic ti musím dát pro spaní,
budeš-li řvát bez ustání –
hajej, já tě zadýchám,
samého tě nenechám.
153