NECH V DROBNÉ DLANĚ...

Karel Babánek

NECH V DROBNÉ DLANĚ...
Nech v drobné dlaně své mi sklonit čelo, útěchou jejich chvíli nech mě žít, tu celou dnů svých tíži složím na ně, dny bezútěšné kolem nechám jít. Nech v drobné dlaně své mi sklonit čelo, jich požehnání vlij na hlavu mou, jich lásku velkou, jejich zkonejšení – neb k smrti smutno mi, a dny mé pusté jsou. Laskavé tvojich dlaní usmívání mě zkonejší jak dítě matky hlas, když usíná, a všecko odpuštěno, čím zhřešilo, a vše je dobře zas! 7

Kniha Zaváté cesty (1908)
Autor Karel Babánek