5. Dnes opět Jaro ze sna svého vstává,

Jaroslav Hendrych

5.
Dnes opět Jaro ze sna svého vstává,
Dnes opět Jaro ze sna svého vstává,
obtloustlé údy v pestré šaty halí, schumlané vlasy chvatně urovnává, pak ruce skládá v klín a hledí v dáli.
A vidí prchlé již své teplé mládí; chvil blahých řada, jak se mlhy honí, tak kráčí před zrakem, z nich každá kradí se na ně zadívá a hlavu kloní. – – – – – – – – – – – – Ta slasť vždy s sebou tolik kalu nosí, a kapka špíny jen – tak v duši studí... teď vzduchem hvízdlo zasvištění kosy....kosy... Slyšíte Jaro vzlykat v mojí hrudi? 11