Ty’s, Ninon má, jen prostý, bílý květ,

Jaroslav Hendrych

Ty’s, Ninon má, jen prostý, bílý květ, Ty’s, Ninon má, jen prostý, bílý květ,
jenž tiše lká na černém rakve víku, Ty’s kroků ozvěna, jež vábí zpět, Ty’s tichý sten ve pustém luzy křiku.
Ty’s Matkou Boží – útočištěm mým, jas velebný z Tvé bledé svítí tváře, po noci zlé vždy k Tobě jíti smím, když v očích mých zas lítosti plá záře. Ty znáš už vše – můj nejtajnější cit, jak myšlenka a jak se rodí touha, já pro Tebe jen mohu tiše žít – a život můj je velká zpověď pouhá. 57