Hleď a jásej!

Adolf Heyduk

Srdce, srdce, hleď a jásej, zde tvá touha celá, celá, všecko, po čem zatoužila krev tvá bujná, teplá, vřelá. Nesmírné tě moře vábí, skvostné město skvěle vítá, a tvou chtivosť ukonejší ještě mnohá perla skrytá! – Vidíš, nyní po kanále v lehké loďce jedem spolu, nevíš, kam máš zrak obrátit, k palácům neb k vodě dolů. Vidíš, jaká rozmanitosť v sloupech, v obloucích a slohu, románský zde, tamo pyšný gothický svou staví nohu. Maurického zde počátky, tam se renaissance vypíná, a zde přímá čára věrně na Řecko tě upomíná. Pesara zde mocné oudy, kolosální, přenádherné, zde na perli Vendramínské korintycké sloupy černé. Hleď, zde Foskarů je palác – onoho to doge panství, který, třikrát plně zákon, syna poslal do vyhnanství. – Zde palazzo Schiavoni, – slávské jmeno vlašském v plenu onoho, jenž štětcem kouzlil světoznámou Magdalenu. Zde v tom domě, jehož okna záclonami teď se kryjí, slavný Bembo nudné verše čítával své Lukrecii.6) Leč, kdož všechny ony krásy skvostných staveb sčísti může? – čítalo jsi, srdce moje, v bujném jaře svěží růže? – Jistě ne, kde tolik krásy, tam jen srdce zraduje se pokaždé, když věrné oko nový obraz jemu snese; s tím pak chvíli zahrává si, zajásá, a zas se dívá a pak bujnou svoji radosť v malých svěžích písních zpívá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

58. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Za mořem. (Václav Antonín Crha)
  2. CIZINCE. (Otakar Theer)
  3. Touha po jihu. (Adolf Heyduk)
  4. Most lagunový.1) (Adolf Heyduk)
  5. Venecie za jitra. (Adolf Heyduk)
  6. parnasie (Stanislav Kostka Neumann)
  7. BENÁTKY (Božena Benešová)
  8. TUŠENÍ. (Sigismund Bouška)
  9. Benátky v noci. (Antonín Klášterský)
  10. báseň bez názvu (Růžena Jesenská)