TUŠENÍ.

Sigismund Bouška

V západu město hořelo, nebe i moře se slilo, na vlnách leskem klikatým se klekání zrcadlilo. Gondola má se kolébá, volno je v duši a čisto, samoten z moře vyjíždím, prázdno je vedle mne místo. Co mi teď srdce súžilo? co mi to oválo skráně? někoho tuším po boku, na čele cítím dlaně. Duchové chvění probíhá mdlící a snící tělo, tíží mě smutek neznámý, ovívá mátohou čelo. Kam se má radost poděla, zaleklá, jakoby hříchem? a najednou je mi tak do pláče a v duši se propadám tichem.

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

69. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Touha po jihu. (Adolf Heyduk)
  2. BENÁTKY (Božena Benešová)
  3. CIZINCE. (Otakar Theer)
  4. Za mořem. (Václav Antonín Crha)
  5. Sen. (Adolf Heyduk)
  6. Rozhovor. (Emanuel z Čenkova)
  7. Na Campanile. (Adolf Heyduk)
  8. None (Růžena Jesenská)
  9. NEŠŤASTNÝ OSUD (František Zavřel)
  10. TROJE PAMĚTI VÍTA CHORÁZE. (Julius Zeyer)