Ach tak divný divný dojem ubohé mé srdce chvátí(T8f)
zřím li k břehům zelenavým kde se v modru Alpy tratí(T8f)
a myšlének hejno v mysli a mé srdce v čárném květě(T8f)
obrátím li oko svoje z Campanily k Piazzettě(T8f)
Na laguny zřím li dolů loď kde křídlem ptáka pluje(T8f)
odkud na břeh zlostná bouře posud lebky vyhazuje(T8f)
Na komory olověné vězen kde svůj prs rozrýval(T8f)
když mu větřík polomrtvé písně volnosti nosíval(T8f)
Zde na palác hrdých dožů na nějž měsíc skvěle svítí(T8f)
jehož pohled srdce moje povždy novým ohněm znítí(T8f)
Hle jak pohledem tím velkým k písni jarý duch se ladí(T8f)
hle ty nízké silné vkusné oblouky a sloupořadí(T8f)
hle jak ony oblouky se mistrně a jistě víží(T8f)
jak ty sloupy plny vzdoru na příkoř jsou mocné tíži(T8f)
jak své hlavy hrdě nesou jak se podporují spolu(T8f)
Calendaria však hlava tvůrce toho spadla dolů(T8f)
spadla že chtěl signorii ku věčnému poslat klidu(T8f)
a z té panské vlády míti upřímnější vládu lidu(T8f)
Vládu lidu slova tato Falier měl v srdci psána(T8f)
za to památka však jeho násilím je vymazána(T8f)
A jen černá rouška kreje místa kde měl obraz býti(T8f)
toho který lid a šlechtu síle v zdar chtěl pobratřiti(T8f)