Kruté časy.

Adolf Heyduk

Kruté časy.
To přišly kruté časy na naši drahou máti, a ohnivými klasy nám bída chce zas zráti. Už děti její lehce meč do srdce jí hříží, a žádný vědět nechce, co nejvíce ji tíží. Už záštiplným květem zas rozkolnictví zkvítá, a padouch v srdci kletém zas pro nás hanbu splítá. – Však my se nepodáme, my přežijeme vzdoru, a lásku, kterou máme, vetkáme do práporu. A pod ten prápor zveme všech stejnorodých přání, my pod ním žíti chceme, a skvít se do skonání. 121

Kniha Básně 2, 1 (1864)
Autor Adolf Heyduk