Zázračný květ.

Adolf Heyduk

Zázračný květ.
Na tebe jsem myslil, drahá, a když k noci spěchal den, snil jsem, že mi z mého srdce lípový vyrůstal kmen. Jeho větve plné květu zmáhaly se šíř a výš, zmáhaly se v ony dálky, v kterých pro mne skryta dlíš. Ty jsi sedla v jeho stínu, umírniti líčka pal, a on všecky svoje květy na tvou hlavu sesypal. Ty jsi ale nevěděla, že ten květ má mladá krev, že to tiché větru vání posvěcený tobě zpěv. 26

Kniha Básně 2, 2 (1865)
Autor Adolf Heyduk