Tak navždy!?

Adolf Heyduk

Tak máme navždy rozjíti se spolu a na vždycky se máme zapomenout, ty luzné krásy setřít máme dolů, jimiž jsem mínil štěstí chrám ti sklenout? Má mysl jako mladý sokol krouží nad dobou lásky naší čaroskvoucí, a přec už marně, věčně marně touží v tvé srdce sletět druhdy ach tak vroucí. Nuž popřej, než se rozejdeme věčně, bych tvoji ruku ještě pojmul jednou a řekl ti, že vděčným nekonečně jsem za vše tobě, i tu lásku lednou. Bůh dej, bys na mne nezpomněla více, bys v dlouhých nocech nikdy nepoznala, co po prchlém je štěstí zrosit líce, co po lásce, jež v srdci zhyne, pálá. Buď s bohem, praví srdce moje v bolu, a pak svou lásku tajně v ňadrech skryjem, vždyť máme věčně rozjíti se spolu, a žádnou chvílku spolu neprožijem.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

455. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stance. (Adolf Heyduk)
  2. Nezapomeň na mne. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  3. Zas jednou. (Růžena Jesenská)
  4. Naposled. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. DĚTEM (Adolf Heyduk)
  6. TY NAMALUJEŠ SRDÉČKO. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  8. Co neuvadne. (Eliška Krásnohorská)
  9. VIII. Z tvého dechu, Lásko věčná! (František Ladislav Čelakovský)
  10. Přítomnosti. (Stanislav Mráz)