Jindy.

Adolf Heyduk

Jak tebe jindy srdce milovalo, když večer tichý do kraje se vkrádal a bílým květem bujný pučel sad, jenž svěží lístky na tvou cestu skládal, a mírnou vůní dýchal na sta vnad, když ty jsi, drahá, po mém dlela boku, s tou plnou láskou v nejmírnějším oku, jež k nahlednutí v čistou duši zvalo, – o jak tě jindy – žel těch drahých časů – o jak tě jindy srdce milovalo! Tak tebe jindy srdce milovalo! – Tou plnou vášní nejjařejší přání, a celou duší, celým životem, kde obraznost v čarovném kolotání největší účel vidí v žití svém; největší láskou, nejprvnější v žití, na kterou naděje svým světlem svítí, by srdce onu svatou cestu znalo – tak tebe jindy – žel těch drahých časů – tak tebe jindy srdce milovalo. –

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

55. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VANDA. (Otakar Červinka)
  2. Stance. (Adolf Heyduk)
  3. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  4. Ta jedna slza Tvá. (Ervín Špindler)
  5. Anince. (Milota Zdirad Polák)
  6. Růže – láska. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  7. Což plakat mám – – (Adolf Heyduk)
  8. III. Tvé duše milá holubice bílá (Jaroslav Vrchlický)
  9. XXIX. (Karel Sabina)
  10. Naposled. (Hanuš Věnceslav Tůma)