Nikdy víc.

Adolf Heyduk

Nikdy víc.
Tichá byla noc a jasná, z hebkých mráčků měsíc vstával, když jsem tobě v ústa krásná němé dlouhé „s bohem“ dával. Žel té noci, kterou láska k odchodu nám vytvořila, byla svadla sedmikráska, jitrem věčné noci byla. Nade mnou ta hvězda malá čelo tvoje ozářila, zbledla jsi a od té doby navždy nešťastnou jsi byla. Marné snění, marná touha, nikdy víc se nenavrátí, v rozchodu co také noci ubohá dvě srdce ztratí. 49

Kniha Básně 2, 2 (1865)
Autor Adolf Heyduk