Po roce.

Adolf Heyduk

Pod skalou v dole v pláči děva stojí, miláček v dálku pospíchá, vzhůru naň hledí, žehná rukou svojí, vždyť štěstí proud jí vysychá. Kdy přijdeš, milý, miláčku drahý, přijdeš co boháč či žebrák nahý, obejmout děvu a děva tebe, přivítat pole, lučiny, háje, kdy přijdeš zase v rozkvětlé kraje pod skalou v dole? Pod skalou v dole budem šťastni, milá, v roku se k tobě navrátím, přijď potom v místo, kde jsi dříve byla, a věčně potom budu tvým. – Když za rok přišla ke dni na ráno, podivným písmem na skále psáno, podivným písmem, krví to rudou – mrtvý a živá zda šťastni budou pod skalou dole?! –

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

826. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  2. Studýnka. (Karel Sudimír Šnajdr)
  3. U potůčka. (Anna Vlastimila Růžičková)
  4. Daření blaží. (Simeon Karel Macháček)
  5. Krása dívky. (Josef Jaroslav Langer)
  6. Pokání. (Jaroslav Martinec)
  7. 37. Žehnám vás, již lásky kraje zlaté, (Jan Kollár)
  8. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  9. Potok. (Vilém Ambrož)
  10. 62. Převleky. (Jan Slavomír Tomíček)