Mým písním.
I.
I.
Rozleťte se v dálku, písně malé,
písně moje, děti žebrající,
leťte k bratřím v rodné luhy, dále,
neskrývejte uplakaných lící,
na své srdce, láskou rozehřálé,
rozleťte se v dálku, písně malé.
Žebraly jste za mne, písně malé,
když váš otec s berlou smutku chodil,
sbíraly jste květy opadalé,
které podzim v chladném ráji rodil,
na mém srdci kryly jste se stále,
rozleťte se v dálku, písně malé.
Plané touhy v jaru byly zralé,
jestřáb zrády v letě na nich kloval,
záští příval odnes’ nenadále
všecky skvosty, jichž jsem pro vás choval.
Jděte hledat nových dál a dále,
rozleťte se v dálku písně malé.
145
II.
II.
Mé písně, písně mé,
já ve vás našel svět,
a přec bych, písně mé,
vás všecky rád dal zpět,
kdybyste, písně mé,
zas zpět mi daly čas,
nežli jsem pablesk zřel
všech vašich luzných kras.
Já ve vás, písně mé,
nenašel ani sen,
já byl jsem, písně mé,
nohsledem vaším jen,
já za to, písně mé,
vší viny prostý jsem,
že jsem se, písně mé,
stal vaším otrokem.
146